TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 14. dubna 2022

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Agrese Ruska vůči Ukrajině způsobuje nezměrné utrpení. Postihuje také ekonomiku v Evropě i jinde. Tento konflikt a s ním spojená nejistota působí velmi negativně na důvěru podniků i spotřebitelů. Narušení obchodu vede k novému nedostatku materiálů a vstupů. Rychle rostoucí ceny energií a komodit snižují poptávku a tlumí výrobu. Hospodářský vývoj bude zásadním způsobem záviset na vývoji konfliktu, dopadu stávajících sankcí i na dalších možných opatřeních. Současně hospodářskou aktivitu stále podporuje opětovné otevření ekonomiky po krizové etapě pandemie. Inflace výrazně vzrostla a v příštích měsících bude nadále vysoká – především v důsledku prudce rostoucích nákladů na energie. Inflační tlaky zintenzivnily v mnoha sektorech.

Na svém dnešním zasedání jsme usoudili, že aktuální údaje dostupné od našeho posledního zasedání podporují naše očekávání, že čisté nákupy aktiv v rámci programu nákupů aktiv (APP) by měly být ukončeny ve třetím čtvrtletí. Pokud jde o další vývoj, naše měnová politika bude záviset na aktuálních údajích a na našem vyvíjejícím se hodnocení hospodářského výhledu. Ve stávajícím prostředí vysoké nejistoty si při provádění měnové politiky zachováme otevřené možnosti a budeme jednat postupně a flexibilně. Rada guvernérů podnikne veškeré potřebné kroky, aby naplnila mandát ECB v oblasti cenové stability a přispívala k zajištění finanční stability.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomika eurozóny vzrostla v posledním čtvrtletí roku 2021 o 0,3 %. Za první čtvrtletí roku 2022 se očekává další slabý růst, a to z velké míry v důsledku omezení spojených s pandemií.

Několik faktorů naznačuje, že růst bude pomalý i v nadcházejícím období. Válka již negativně působí na důvěru podniků a spotřebitelů, a to i prostřednictvím nejistoty, kterou s sebou přináší. V důsledku prudkého růstu cen energií a komodit čelí domácnosti vyšším životním nákladům a podniky se potýkají s vyššími výrobními náklady. Válka vytvořila nové problémy v dodávkách, přičemž k potížím v dodavatelských řetězcích přispívá nový soubor protipandemických opatření v Asii. Některé sektory čelí rostoucím problémům při získávání vstupů, což narušuje výrobu. Působí však také vyrovnávací faktory, které probíhající hospodářské zotavení podporují, jako jsou kompenzační fiskální opatření a možnost, aby domácnosti čerpaly úspory nahromaděné během pandemie. Příjmy a výdaje budou navíc nadále podporovány také opětovným otevřením těch sektorů, které byly pandemií zasaženy nejvíce, a silným trhem práce s větším počtem pracujících.

Nezbytně nutná je nadále fiskální a měnověpolitická podpora, zejména v této obtížné geopolitické situaci. Navíc úspěšné provádění investičních a reformních plánů v rámci programu Next Generation EU zrychlí přechod na jiné zdroje energie a zelenou ekonomiku. To by mělo podpořit dlouhodobý hospodářský růst a odolnost eurozóny.

Inflace

Inflace v březnu vzrostla z únorové úrovně 5,9 % na 7,5 %. Po vypuknutí války ceny energií dále rostly a jejich úroveň je nyní o 45 % vyšší než před rokem. Jsou nadále hlavní příčinou vysoké míry inflace. Tržní ukazatele naznačují, že ceny energií zůstanou v blízké budoucnosti vysoké, ale pak částečně zmírní. Prudce se zvýšily také ceny potravin. Příčinou jsou zvýšené přepravní a výrobní náklady a zejména vyšší ceny hnojiv, což zčásti souvisí s válkou na Ukrajině.

Cenový růst se rozšířil. Náklady na energie tlačí vzhůru ceny v mnoha sektorech. Tlak na růst cen bude nadále způsobován také problémy v dodávkách a návratem poptávky do normálu v souvislosti s opětovným otevřením ekonomiky. V posledních měsících vzrostly nad 2 % ukazatele jádrové inflace. Vhledem k úloze přechodných faktorů souvisejících s pandemií a nepřímých vlivů vyšších cen energií je nejisté, jak bude růst těchto ukazatelů setrvalý.

Pracovní trh se nadále zlepšuje – nezaměstnanost v únoru klesla na historické minimum 6,8 %. Nabídka pracovních míst v mnoha sektorech stále ukazuje na silnou poptávku po pracovních silách, ale růst mezd zůstává celkově utlumený. To by mělo postupem času, jak se bude ekonomika vracet k fungování na plný výkon, podpořit rychlejší tempo růstu mezd. I když různé ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání odvozené z finančních trhů a odborných šetření se z velké míry pohybují na zhruba 2 %, počáteční náznaky revizí těchto ukazatelů nad tuto úroveň vyžadují, aby byly pozorně sledovány.

Hodnocení rizik

V důsledku války na Ukrajině výrazně zesílila rizika ohrožující výhled hospodářského růstu. I když rizika související s pandemií poklesla, válka může mít ještě výraznější dopad na důvěru v ekonomice a mohla by opět zhoršit omezení na straně nabídky. Přetrvávající vysoké ceny energií společně se ztrátou důvěry by mohly vést k poklesu poptávky a omezit spotřebu a investice více, než se očekávalo.

Zintenzivnila se i proinflační rizika spojená s výhledem inflace, a to především v blízkém horizontu. Rizika spojená se střednědobým inflačním výhledem zahrnují inflační očekávání nad cílovou hodnotou, vyšší než očekávaný růst mezd a déletrvající zhoršení podmínek na straně nabídky. Pokud by měla poptávka ve střednědobém horizontu oslabit, snížily by se cenové tlaky.

Finanční a měnové podmínky

Finanční trhy jsou od vypuknutí války a uvalení finančních sankcí velmi volatilní. V reakci na měnící se výhled pro měnovou politiku, makroekonomické prostředí a dynamiku inflace vzrostly tržní úrokové sazby. Nadále rostou náklady financování bank. Přitom na peněžních trzích zatím nedošlo k vážnému napětí ani k nedostatku likvidity v bankovním systému eurozóny.

I když úrokové sazby bankovních úvěrů pro podniky a domácnosti zůstávají na nízké úrovni, začaly již odrážet růst tržních úrokových sazeb. Poskytování úvěrů domácnostem zejména na nákup rezidenčních nemovitostí odolává. Stabilizovaly se toky podnikových úvěrů.

Naše nejaktuálnější šetření úvěrových podmínek bank ukazuje, že standardy pro úvěry podnikům a pro úvěry na koupi rezidenčních nemovitostí se v prvním čtvrtletí roku zpřísnily, neboť věřitelé se začínají více obávat rizik, kterým v nejistém prostředí jejich klienti čelí. Očekává se, že úvěrové standardy se v nadcházejících měsících dále zpřísní, jelikož banky zohledňují nepříznivé ekonomické dopady agrese Ruska vůči Ukrajině a vyšší ceny energií.

Závěr

Lze konstatovat, že válka na Ukrajině má na ekonomiku eurozóny vážný dopad a výrazně zvýšila nejistotu. Dopad války na ekonomiku bude záležet na vývoji konfliktu, vlivu stávajících sankcí i na dalších možných opatřeních. Inflace výrazně vzrostla a v příštích měsících bude nadále vysoká – především v důsledku prudce rostoucích nákladů na energie. Stávající nejistotou se pečlivě zabýváme a pozorně sledujeme aktuální údaje, pokud jde o jejich dopady na střednědobý inflační výhled. Nastavení našich politik bude nadále závislé na údajích a bude odrážet naše vyvíjející se hodnocení výhledu. V rámci svého mandátu jsme připraveni přizpůsobit všechny své nástroje včetně použití flexibility, bude-li potřeba, abychom zajistili stabilizaci střednědobé inflace na 2% cíli.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.