Do roku 2024 chce ECB novou podobu eurobankovek

6. prosince 2021

• Do roku 2024 hodlá ECB vybrat návrhy nových eurobankovek
• ECB si vyžádá názory veřejnosti
• V otázkách spojených s novými motivy bude Radě guvernérů radit víceoborová skupina

[Seznam členů poradní skupiny pro motivy eurobankovek byl 7. ledna v 16.00 doplněn o jméno zástupce Malty a 8. března 2022 v 16.00 o jméno nového zástupce Estonska nahrazujícího Vladimira Taigera.]

Evropská centrální banka (ECB) hodlá za přispění evropské veřejnosti dospět k nové podobě eurobankovek v procesu, který by měl konečné rozhodnutí přinést v roce 2024.

Proces změny podoby eurobankovek začne vytvořením cílových skupin pověřených shromážděním názorů veřejnosti z celé eurozóny na možné motivy budoucích eurobankovek. Poradní skupina pověřená výběrem motivů eurobankovek, která bude zahrnovat jednoho odborníka z každé země eurozóny, následně předloží užší seznam nových motivů Radě guvernérů ECB. Na základě návrhů národních centrálních bank zemí eurozóny ECB členy poradní skupiny již jmenovala, a to z různých oborů, jako je historie, přírodní a společenské vědy, výtvarné umění a technologie. Stávající výtvarná podoba eurobankovek vychází z motivů „epoch a slohů“, které představují okna, portály a mosty.

„Eurobankovky zde zůstanou. Jsou hmatatelným a viditelným symbolem, že zejména v krizových dobách držíme v Evropě při sobě, a poptávka po nich je stále silná“, uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová.
„Po dvaceti letech je čas podobu našich bankovek změnit, aby více oslovovaly Evropany všech věkových a sociálních skupin.“

Na základě návrhů poradní skupiny vyzve ECB veřejnost, aby se k vybraným motivům vyjádřila. Následovat bude výtvarná soutěž o podobu nových eurobankovek, po níž se ECB znovu obrátí na veřejnost. Konečné rozhodnutí přijme Rada guvernérů.

Zahájení tohoto procesu navazuje na závazek Rady guvernérů zajistit inovativní a bezpečné eurobankovky, které Evropany oslovují. Poslední studie platebních zvyklostí spotřebitelů v eurozóně (SPACE) ukázala, že v roce 2019 zůstávala hotovost nejoblíbenějším platebním prostředkem v osobně prováděních retailových platbách. I přes nárůst bezhotovostních plateb během pandemie poptávka po hotovosti jako významném uchovateli hodnoty vzrostla. V rámci své hotovostní strategie „Cash 2030“ podniká Eurosystém konkrétní kroky, aby zajistil, že hotovost bude nadále dostupná a přijímaná jako jeden z platebních prostředků i ve vzdálenější budoucnosti, a to i po případném zavedení digitálního eura.

„Chceme vyvinout eurobankovky, s nimiž se obyvatelé Evropy budou moci ztotožnit a budou je s hrdostí používat jaké své peníze,“ uvedl člen Výkonné rady Fabio Panetta. „Proces vytvoření nové podoby eurobankovek bude probíhat souběžně s naším prověřováním možností zavést digitální euro. Cílem obou projektů je plnit náš mandát zajistit Evropanům bezpečné a spolehlivé peníze.“

Po dokončení procesu návrhů schválí Rada guvernérů výrobu nových bankovek a rozhodne o možných datech jejich vydání.

Členové poradní skupiny pro motivy:

Alice Twemlowová (Nizozemsko), profesorka historie, teorie a sociologie grafického designu a výtvarné kultury, Universiteit van Amsterdam

Costas Varotsos (Řecko), umělec a profesor, Národní technická univerzita v Soluni

Demetrios Michaelides (Kypr), emeritní profesor klasické archeologie, Kyperská univerzita

Elvira Maria Correia Fortunatová (Portugalsko), prorektorka, Lisabonská univerzita NOVA

Emanuel Buttigieg (Malta), docent historie, Filozofická fakulta Maltské univerzity

Fabio Beltram (Itálie), profesor fyziky hmoty, Scuola Normale Superiore v Pise

Fintan O’Toole (Irsko), profesor irských studií, Princeton University, a sloupkař The Irish Times

Ieva Zībārte (Lotyšsko), vedoucí výstav, výtvarné centrum Zuzeum

Jana Arbeiterová (Slovinsko), odborná asistentka a výzkumnice, fakulta sociologie, Ljublanská univerzita

Lisa Borgenheimerová (Německo), profesorka informačního designu, HfG Offenbach am Main

Maaria Wirkkalaová (Finsko), umělkyně

Marija Marcelionytė-Paliukėová (Litva), profesorka, Vilniuská akademie umění

Nuria Oliverová (Španělsko), ředitelka a spoluzakladatelka nadace ELLIS v Alicante a hlavní datová vědkyně, Data-Pop Alliance

Patrick Sanavia (Lucembursko), ředitel, Úřad pro lucemburské národní dědictví

Peter Aufreiter (Rakousko), generální ředitel a vědecký ředitel, Vádeňské muzeum vědy a techniky

Silvia Miháliková (Slovensko), profesorka a výzkumnice, Slovenská akademie věd, Institut sociologických studií, Trnavská univerzita v Trnavě

Stéphane Distinguin (Francie), zakladatel a generální ředitel, Fabernovel

Stephan Vanfleteren (Belgie), fotograf

Toomas Kiho (Estonsko), šéfredaktor, Akadeemia

Na dotazy médií odpoví Georgina Garriga Sánchez, tel.: +49 69 1344 95368.