TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB,
Frankfurt nad Mohanem, 10. září 2020

Dámy a pánové, panu viceprezidentovi i mně je velkým potěšením vás přivítat na této tiskové konferenci. Nyní vás budeme informovat o výsledcích dnešního zasedání Rady guvernérů, kterého se účastnil také výkonný místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Aktuální informace dostupné od našeho minulého měnověpolitického zasedání v červenci ukazují na zotavení hospodářské aktivity víceméně v souladu s předchozími očekáváními, i když její úroveň zůstává výrazně pod hodnotami z doby před koronavirovou pandemií (COVID-19). I když se aktivita ve zpracovatelském sektoru nadále zlepšuje, dynamika v sektoru služeb v poslední době mírně zpomalila. Síla oživení zůstává spojena s vysokou mírou nejistoty, neboť nadále velmi závisí na dalším vývoji pandemie a úspěšnosti opatření zaměřených na její omezení. Domácí poptávka v eurozóně vykázala výrazné oživení z nízkých úrovní, nicméně zvýšená nejistota spojená s hospodářským výhledem nadále omezuje spotřebitelské výdaje a podnikatelské investice. Celkovou inflaci tlumí nízké ceny energií a slabé cenové tlaky v kontextu utlumené poptávky a výrazné nevyužité kapacity na trhu práce.

Pro podporu hospodářského oživení a zajištění cenové stability ve střednědobém horizontu zůstává za této situace nezbytný výrazný měnový stimul. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli opětovně potvrdit naše akomodační nastavení měnové politiky.

Rozhodli jsme ponechat základní úrokové sazby ECB beze změny. Očekáváme, že zůstanou na současné nebo nižší úrovni do doby, než zaznamenáme, že inflační výhled v horizontu našich projekcí výrazně konverguje k úrovni dostatečně blízké 2 %, ale pod touto hodnotou a že se tato konvergence konzistentně promítá do vývoje jádrové inflace.

Budeme pokračovat v našich nákupech v rámci nouzového pandemického program nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP) s celkovým krytím 1 350 mld. EUR. Tyto nákupy přispívají k uvolnění celkového nastavení měnové politiky a pomáhají tak kompenzovat tlumící efekt pandemie na očekávaný trend vývoje inflace. Nákupy budou nadále prováděny pružným způsobem z hlediska času, jednotlivých tříd aktiv i jurisdikcí. To nám umožní účinně tlumit rizika pro hladkou transmisi měnové politiky. Budeme provádět čisté nákupy aktiv v rámci PEPP alespoň do konce června 2021 a v každém případě, dokud Rada guvernérů neusoudí, že etapa koronavirové krize skončila. Budeme reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2022. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nenarušilo odpovídající nastavení měnové politiky.

V rámci našeho programu nákupu aktiv (angl. asset purchase programme – APP) budou pokračovat čisté nákupy v měsíčním objemu 20 mld. EUR společně s nákupy v rámci dočasného krytí ve výši dodatečných 120 mld. EUR do konce roku. Nadále očekáváme, že měsíční čisté nákupy aktiv v rámci APP budou probíhat tak dlouho, jak bude nezbytné, aby podpořily akomodační dopad sazeb naší měnové politiky, a že skončí krátce před tím, než zahájíme zvyšování základních úrokových sazeb ECB. Hodláme nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začneme zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení příznivých podmínek likvidity a výrazné míry měnové akomodace.

Budeme nadále rovněž poskytovat výrazný objem likvidity prostřednictvím našich refinančních operací. Zejména v rámci nejnovější operace třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (angl. targeted longer-term refinancing operations – TLTRO III) byl zaznamenán velmi vysoký objem čerpaných prostředků, což podporuje poskytování bankovních úvěrů podnikům a domácnostem.

Měnověpolitická opatření, která jsme přijali od počátku března, zásadním způsobem podporují oživení hospodářství eurozóny a zajišťování střednědobé cenové stability. Především podporují likviditu a podmínky financování v ekonomice, pomáhají udržet tok úvěrů domácnostem a podnikům a přispívají k zachování příznivých podmínek financování pro všechny sektory a jurisdikce. Současně ve stávajícím prostředí zvýšené nejistoty Rada guvernérů pečlivě posoudí dostupné informace, včetně vývoje směnného kurzu, pokud jde o jejich vliv na střednědobý výhled inflace. Je nadále připravena všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, aby zajistila udržitelné směřování inflace k jejímu cíli, a to v souladu se svým závazkem v oblasti symetrie.

Nyní bych ráda vysvětlila naše hodnocení podrobněji, nejprve pokud jde o ekonomickou analýzu. Reálný HDP v eurozóně v druhém čtvrtletí 2020 poklesl mezičtvrtletně o 11,8 %. Aktuální údaje a výsledky výběrových šetření naznačují pokračující zotavení hospodářství eurozóny a ukazují na silné oživení růstu HDP ve třetím čtvrtletí. Vedle výrazného oživení v průmyslu a službách jsou i náznaky znatelného oživení spotřeby. Dynamika v sektoru služeb v poslední době oslabila v porovnání se zpracovatelským průmyslem, což je patrné i ve výsledcích výběrových šetření za srpen. Pro krátkodobý výhled představuje tempo růstu koronavirové infekce v letních měsících zhoršení. Pokud jde budoucí vývoj, další udržitelné oživení je vysoce závislé na vývoji pandemie a úspěšnosti opatření proti ní. I když nejistota spojená s vývojem pandemie pravděpodobně bude tlumit sílu oživení na trhu práce i spotřeby a investic, ekonomiku eurozóny by měly podpořit příznivé podmínky financování, expanzivní nastavení fiskální politiky a zotavování hospodářské aktivity a poptávky ve světě.

Toto hodnocení se celkově odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2020, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by měl roční růst reálného HDP dosáhnout v roce 2020 úrovně ‑8,0 %, v roce 2021 pak 5,0 % a v roce 2022 úrovně 3,2 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z června 2020 sestavenými odborníky Eurosystému byl výhled růstu reálného HDP pro rok 2020 upraven směrem nahoru a pro rok 2021 i 2022 zůstává prakticky beze změny.

Vzhledem k tomu, že výhled provází mimořádná nejistota, jsou součástí projekcí dva alternativní scénáře, které budou po tiskové konferenci zveřejněny na našich internetových stránkách. Bilance rizik pro výhled hospodářského růstu v eurozóně je nadále vnímána na straně zpomalení. Toto hodnocení z velké míry odráží stále nejistý hospodářský a finanční dopad pandemie.

Podle předběžného odhadu Eurostatu meziroční inflace v eurozóně měřená HICP ve srovnání s červencovou hodnotou 0,4 % poklesla v srpnu na ‑0,2 %. Na základě aktuálních cen ropy a futures na ropu a vzhledem k dočasnému snížení německé DPH bude celková inflace v nadcházejících měsících nejspíš nadále záporná a začátkem roku 2021 se znovu dostane do kladných hodnot. Navíc ve střednědobém výhledu budou cenové tlaky nadále utlumené v důsledku slabé poptávky, nízkých mzdových tlaků a posilování směnného kurzu eura, a to i přes určité tlaky na růst cen v důsledku omezení na straně nabídky. Ve střednědobém horizontu bude oživení poptávky podporované akomodační měnovou a fiskální politikou vyvíjet tlak na růst inflace. Tržní ukazatele pro dlouhodobější inflační očekávání se vrátily na úroveň před pandemií, ale stále zůstávají velmi nevýrazné, zatímco výsledky výběrových šetření zůstávají na nízké úrovni.

Toto hodnocení se víceméně odráží v makroekonomických projekcích pro eurozónu ze září 2020, které sestavili pracovníci ECB. Podle těchto projekcí by meziroční inflace měla v roce 2020 dosáhnout úrovně 0,3 %, v roce 2021 úrovně 1,0 % a v roce 2022 pak 1,3 %. V porovnání s makroekonomickými projekcemi z června 2020 sestavenými odborníky Eurosystému zůstal výhled inflace pro rok 2020 beze změny, pro rok 2021 byl revidován směrem nahoru a pro rok 2022 zůstává beze změny. Nezměněná projekce růstu cen v roce 2022 v sobě skrývá revizi inflace bez energií a potravin směrem nahoru – ta částečně odráží kladný dopad opatření měnové a fiskální politiky –, která byla z velké části kompenzována revidovaným vývojem cen energií.

Pokud jde o měnovou analýzu, tempo růstu širokých peněz (M3) nadále rostlo, a to z 9,2 % v červnu 2020 na 10,2 % v červenci. V silném růstu peněz se odráží tvorba domácích úvěrů a probíhající nákupy aktiv Eurosystémem a dále také opatrnostní faktory, které podporují vyšší upřednostňování likvidity v sektoru držby peněz. V tomto prostředí je úzký peněžní agregát M1, do kterého spadá většina likvidních forem peněz, nadále hlavním přispěvatelem tempa růstu širokých peněz.

Vliv koronaviru na hospodářskou aktivitu se i nadále projevuje na vývoji v oblasti úvěrů poskytovaných soukromému sektoru. Po silných nárůstech v prvních měsících pandemie zůstalo roční tempo růstu úvěrů nefinančním podnikům v červenci celkově stabilní, když po červnové úrovni 7,1 % dosáhlo 7,0 %. Vysoká úroveň růstu podnikových úvěrů nadále odráží zvýšenou poptávku podniků po likviditě k financování jejich průběžných výdajů a provozního kapitálu a k dalšímu vytváření polštářů likvidity, ačkoli díky oživení hospodářské aktivity zaznamenaly určitý vzestup svých příjmů. Roční tempo růstu úvěrů domácnostem zůstalo v červenci také beze změny na úrovni 3,0 %, kterou zaznamenáváme od dubna 2020. Růstu úvěrů soukromému sektoru nadále prospívají historicky nízké sazby z bankovních úvěrů.

V širším kontextu naše opatření společně s opatřeními, jež přijaly vlády jednotlivých zemí a evropské instituce, budou i nadále podporovat přístup k financování, zejména pro ty, kteří jsou dopady pandemie zasaženi nejvíce.

Porovnání výsledků ekonomické analýzy se signály z měnové analýzy tedy potvrdilo, že aby se míra inflace výrazně přibližovala ke střednědobým hodnotám pod 2 %, ale blízko této úrovně, je zapotřebí vysoký stupeň měnové akomodace.

Pokud jde o fiskální politiky, je vzhledem k prudkému útlumu hospodářství eurozóny nadále zapotřebí ambiciózní a koordinované nastavení fiskální politiky. Fiskální opatření přijatá v reakci na naléhavou pandemickou situaci by měla být svým charakterem v co největší míře cílená a dočasná. V tomto ohledu jsou významnou finanční podporou tři záchranné sítě schválené Evropskou radou pro pracovníky, podniky a vlády v celkovém objemu 540 mld. EUR. Rada guvernérů dále velice vítá soubor opatření „Next Generation EU“ v hodnotě 750 mld. EUR, který má potenciál významně podpořit regiony a sektory, jež pandemie zasáhla nejhůře, posílit jednotný trh a vytvářet trvalé a úspěšné oživení.

Mají-li tato opatření plně využít svého potenciálu, musí být pevně založena na správných strukturálních politikách, které jsou vytvářeny a prováděny na vnitrostátní úrovni. Dobře navržené strukturální politiky mohou přispět k rychlejšímu, silnějšímu a jednotnějšímu zotavení z krize, a tudíž mohou podpořit efektivitu měnové politiky v eurozóně. Cílené strukturální politiky hrají důležitou roli zejména ve znovuoživení našich ekonomik, přičemž je nezbytné zaměřit se na zvýšení investic přednostně v oblastech ekologie a přechodu na digitální technologie.

Nyní rádi odpovíme na vaše dotazy.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.