TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 2. února 2023

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Nejprve bychom rádi poblahopřáli Chorvatsku, které 1. ledna 2023 vstoupilo do eurozóny. Dále srdečně vítáme guvernéra Chorvatské národní banky Borise Vujčiće jako nového člena Rady guvernérů. Nyní vás budeme informovat o výsledku našeho zasedání.

Rada guvernérů zachová kurz znatelného zvyšování úrokových sazeb stabilním tempem a udržování těchto sazeb na dostatečně restriktivních úrovních, aby zajistila včasný návrat inflace k jejímu střednědobému cíli 2 %. Rada guvernérů dnes tedy rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů a v budoucnu očekáváme, že je dále zvýší. Vzhledem k tlakům na jádrovou inflaci zamýšlíme zvýšit na našem příštím měnověpolitickém zasedání v březnu úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a poté vyhodnotíme následný postup naší měnové politiky. Zachování úrokových sazeb na restriktivní úrovni časem sníží inflaci utlumením poptávky a rovněž ochrání před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. V každém případě budou naše budoucí měnová rozhodnutí o úrokových sazbách nadále závislá na údajích a budou přijímána jen na příslušných zasedáních.

Rada guvernérů dnes rovněž rozhodla o podmínkách snížení objemu cenných papírů, které Eurosystém drží v rámci programu nákupu aktiv (APP). Jak bylo uvedeno v prosinci, portfolio APP se bude od začátku března do konce června 2023 snižovat v průměru o 15 mld. EUR měsíčně a o následném tempu snižování objemu tohoto portfolia bude rozhodnuto v průběhu času. V souladu se stávající praxí budou prováděny částečné reinvestice. Zejména zbývající částky reinvestic budou alokovány úměrně podílu splacených částek napříč každým jednotlivým programem v rámci APP a v případě programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) úměrně podílu splacených částek každé jurisdikce a napříč státními a nadnárodními emitenty. Pokud jde o nákupy podnikových dluhopisů, zbývající reinvestice budou vychýleny výrazněji směrem k emitentům s lepší klimatickou výkonností. Bez ohledu na náš cíl cenové stability bude tento přístup podporovat postupnou dekarbonizaci portfolia podnikových dluhopisů držených Eurosystémem, a to v souladu s cíli Pařížské dohody.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou rozvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách. Podrobné podmínky snížení objemu aktiv držených v rámci programu APP jsou uvedeny v samostatné tiskové zprávě, která bude zveřejněna v 15:45 SEČ.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Podle předběžného odhadu Eurostatu vzrostla ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 o 0,1 %. I když tento výsledek převyšuje projekce z prosince sestavené odborníky Eurosystému, znamená, že hospodářská aktivita od poloviny roku 2022 znatelně zpomalila, a očekáváme, že v krátkodobém horizontu slabá zůstane. Utlumená hospodářská aktivita ve světě a vysoká geopolitická nejistota, zejména v důsledku neoprávněné války Ruska proti Ukrajině a jejímu lidu, nadále působí na hospodářský růst v eurozóně jako nepříznivé faktory. Spolu s vysokou inflací a přísnějšími podmínkami financování tyto nepříznivé faktory tlumí výdaje a produkci, zejména v sektoru zpracovatelského průmyslu.

Problémy v dodávkách však postupně ustupují, dodávky zemního plynu jsou nyní už bezpečnější, podniky zpracovávají velký objem nahromaděných zakázek a důvěra v ekonomice se zlepšuje. Navíc odolává produkce sektoru služeb, a to za podpory pokračujících vlivů znovuotevření ekonomiky a silnější poptávky po volnočasových aktivitách. Také rostoucí mzdy a nedávný pokles tempa růstu cen energií by měly snížit ztrátu kupní síly, již mnozí lidé pocítili v důsledku vysoké inflace. To pak zase podpoří spotřebu. Celkově se ukázalo, že ekonomika je odolnější, než se očekávalo, a v příštích čtvrtletích by se měla zotavit.

Míra nezaměstnanosti zůstala v prosinci 2022 na historicky nízké úrovni 6,6 %. Je však možné, že v nadcházejících čtvrtletích tempo tvorby pracovních míst zpomalí, a nezaměstnanost by mohla vzrůst.

Vládní podpůrná opatření, která by měla ekonomiku chránit před dopadem vysokých cen energií, by měla být dočasná, cílená a nastavená tak, aby zachovala motivaci k energetickým úsporám. Zejména je se snižující se akutností energetické krize důležité nyní začít tato opatření okamžitě redukovat v souladu s poklesem cen energií, a to koordinovaným způsobem. Jakákoli taková opatření neodpovídající těmto zásadám pravděpodobně posílí střednědobé inflační tlaky, což by vyžadovalo silnější odpověď ze strany měnové politiky. Fiskální politiky by měly být navíc v souladu s rámcem EU pro ekonomickou správu orientovány na zvyšování produktivity naší ekonomiky a postupné snižování vysokého veřejného dluhu. Politiky zaměřené na zvýšení nabídkové kapacity eurozóny, zejména v energetickém sektoru, mohou pomoci snížit ve střednědobém horizontu cenové tlaky. Za tímto účelem by vlády měly rychle provést své plány investic a strukturálních reforem v rámci programu Next Generation EU. Reforma rámce EU pro ekonomickou správu by měla být urychleně dokončena.

Inflace

Podle předběžného odhadu Eurostatu, který byl vypočten za použití odhadů Eurostatu za Německo, dosáhla inflace v lednu úrovně 8,5 %. To by bylo o 0,7 procentního bodu méně, než činila prosincová hodnota. Důvodem je především opětovný prudký pokles cen energií. Tržní ukazatele naznačují, že ceny energií budou v následujících letech výrazně nižší, než se očekávalo v době našeho posledního zasedání. Růst cen potravin posílil na 14,1 %, neboť do spotřebitelských cen se ještě promítá minulý prudký růst nákladů na energie a další vstupy pro produkci potravin.

Cenové tlaky zůstávají výrazné, a to částečně proto, že vysoké náklady na energie se šíří do celé ekonomiky. Inflace bez započtení cen energií a potravin zůstala v lednu na úrovni 5,2 %, přičemž inflace v položce neenergetického průmyslového zboží vzrostla na 6,9 % a ve službách poklesla na 4,2 %. Ostatní ukazatele jádrové inflace jsou zatím také stále vysoké. Vládní opatření v oblasti kompenzací vysokých cen energií pro domácnosti budou inflaci v roce 2023 tlumit, ale po jejich skončení se očekává růst inflace. Současně rozsah některých těchto opatření závisí na vývoji cen energií a jejich očekávaný přínos k inflaci je obzvlášť nejistý.

I když problémy v dodávkách postupně ustupují, jejich opožděné vlivy stále působí na růst cen zboží. Totéž platí pro ukončení omezení souvisejících s pandemií: i když vliv odkládané poptávky slábne, stále žene ceny vzhůru, především v sektoru služeb.

Mzdy rostou rychleji, podporované robustními trhy práce, přičemž určité dohánění vysoké inflace se stává hlavním tématem mzdových vyjednávání. Zároveň aktuální údaje o mzdové dynamice odpovídají makroekonomickým projekcím z prosince sestaveným odborníky Eurosystému. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se v současné době nachází poblíž 2 %, ale je třeba je dále sledovat.

Hodnocení rizik

Rizika výhledu hospodářského růstu jsou nyní vyrovnanější. Neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a jejímu lidu představuje pro ekonomiku nadále výrazné riziko zpomalení a mohla by znovu vyvolat růst nákladů na energie a potraviny. K dalšímu zhoršení hospodářského růstu by rovněž mohlo dojít, pokud by světová ekonomika oslabila prudčeji, než očekáváme. Hospodářské oživení by také mohlo čelit překážkám, pokud by došlo k opětovnému zintenzivnění pandemie, která by znovu způsobila narušení dodávek. Energetický šok by však mohl oproti očekávání odeznívat rychleji a podniky v eurozóně by se mohly rychleji přizpůsobit náročnému mezinárodnímu prostředí. To by oproti stávajícímu očekávání podpořilo silnější hospodářský růst.

Rizika spojená s výhledem inflace jsou nyní také vyrovnanější, a to především v blízkém horizontu. Z hlediska proinflačních faktorů by stávající nahromaděné cenové tlaky mohly v krátkodobém horizontu ještě vyvolávat růst maloobchodních cen. Navíc silnější než očekávané oživení hospodářského růstu v Číně by mohlo nově podpořit růst cen komodit a zahraniční poptávku. Domácí faktory, jako je setrvalý nárůst inflačních očekávání nad naším cílem nebo vyšší než předpokládaný růst mezd, by mohly způsobit vyšší inflaci, a to i ve střednědobém horizontu. Poklud jde o protiinflační faktory, nedávný pokles cen energií, pokud přetrvá, může oproti očekávání snížit inflaci rychleji. Tento tlak na pokles ve složce energií by se mohl pak také promítnout do slabší dynamiky jádrové inflace. K nižším cenovým tlakům, než se v současné době očekává, by také přispělo další oslabení poptávky, a to zejména ve střednědobém horizontu.

Finanční a měnové podmínky

S tím, jak měnovou politiku zpřísňujeme, dále rostou tržní úrokové sazby a soukromému sektoru se zdražuje čerpání úvěrů. V posledních měsících prudce zpomalilo úvěrování podniků. Zčásti je důvodem slabší potřeba financování zásob. Odráží to ale také slábnoucí poptávku po úvěrech k financování podnikatelských investic v kontextu prudkého růstu úrokových sazeb bankovních úvěrů i značného zpřísňování úvěrových standardů. To je patrné i z našeho nejnovějšího šetření úvěrových podmínek bank. Nadále oslabovaly také úvěry domácnostem a odrážely tak rostoucí zápůjční úrokové sazby, přísnější úvěrové standardy a prudký pokles poptávky po hypotékách. Se zpomalením tvorby úvěrů rovněž rychle zpomaluje růst peněžní zásoby – u níž k citelnému poklesu dochází u nejlikvidnějších složek včetně jednodenních vkladů –, který je jen částečně kompenzován přesunem k termínovaným vkladům.

Závěr

Rada guvernérů tedy zachová kurz znatelného zvyšování úrokových sazeb stabilním tempem a udržování těchto sazeb na dostatečně restriktivních úrovních, aby zajistila včasný návrat inflace k našemu střednědobému cíli 2 %. Dnes jsme proto rozhodli zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů a očekáváme, že je dále zvýšíme. Vzhledem k tlakům na jádrovou inflaci zamýšlíme zvýšit na našem příštím měnověpolitickém zasedání v březnu úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a poté vyhodnotíme následný postup naší měnové politiky. Zachování úrokových sazeb na restriktivní úrovni časem sníží inflaci utlumením poptávky a rovněž ochrání před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Navíc od začátku března 2023 se portfolio APP bude přiměřeným a předvídatelným tempem zmenšovat, neboť Eurosystém nebude reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů v plném rozsahu.

Naše budoucí měnověpolitická rozhodnutí budou nadále závislá na údajích a budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Jsme připraveni všechny své nástroje přizpůsobit v rámci svého mandátu tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.