Uživatelská příručka ke konsolidované týdenní rozvaze Eurosystému

• Právní základ
• Data uveřejnění
• Obvyklé účetní postupy
• Obsah

Týdenní rozvaha poskytuje veřejnosti informace o operacích měnové politiky, devizových operacích a investiční činnosti Eurosystému.

Právní základ pro vykazování

V článku 15 statutu ESCB je stanoven požadavek, aby byla konsolidovaná rozvaha Eurosystému zveřejňována každý týden. Týdenní rozvaha uvádí aktiva a pasiva držená Eurosystémem vůči třetím stranám tak, jak se objevují na účtech národních centrálních bank eurozóny a ECB. Pohledávky a závazky mezi centrálními bankami Eurosystému (neboli pohledávky a závazky uvnitř Eurosystému, např. zůstatky v systému TARGET2) se vzájemně ruší, a proto uváděny nejsou.

Formát a obsah týdenní rozvahy jsou specifikovány v obecných zásadách ECB o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34).

• ECB/2016/34
• ECB, ESCB a Eurosystém

Data uveřejnění

Týdenní rozvaha je zpravidla zveřejňována v úterý v 15.00 SEČ a týká se předchozího pátku. Z tohoto obecného pravidla existují výjimky, např. první týdenní rozvaha po konci čtvrtletí a případy, kdy je systém TARGET2 během období přípravy rozvahy uzavřen. Komentář poskytuje informace o pohybech v nejdůležitějších rozvahových pozicích a agregátech a dalších skutečnostech, kdykoli je to nezbytné.

Seznam dat uveřejnění

Zatímco týdenní rozvaha je zveřejňována ve všech úředních jazycích EU, přiložená vysvětlující poznámka je k dispozici pouze anglicky.

Obvyklé účetní postupy

Základní informace

Obecné zásady ECB/2016/34 stanoví pravidla pro účetnictví a finanční vykazování Eurosystému. Účetní pravidla jsou povinná pro všechny položky, které jsou pro operace Eurosystému podstatné.

ECB/2016/34

Pravidla pro oceňování v rozvaze

Týdenní rozvaha odráží ocenění aktiv a pasiv Eurosystému v souladu s obecnými zásadami ECB/2016/34.

Ocenění aktiv a pasiv

Zlato, devizové nástroje a držené cenné papíry jsou na konci každého čtvrtletí přeceňovány aktuálními tržními kurzy a cenami, s výjimkou cenných papírů klasifikovaných jako cenné papíry držené do splatnosti, neobchodovatelných cenných papírů a cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které se účtují v naběhlé hodnotě. Cenné papíry oceněné v naběhlé hodnotě se účtují jako samostatná aktiva a vztahuje se na ně test znehodnocení.

Základy přecenění

Přecenění se provádí pro každou položku zvlášť v případě cenných papírů, úrokových swapů, futures, dohod o forwardové úrokové míře a dalších úrokových nástrojů (s výjimkou opcí vložených do cenných papírů). Držené devizové rezervy (včetně zvláštních práv čerpání) jsou přeceňovány pro každou měnu zvlášť.

Přecenění na konci čtvrtletí

Čistý vliv přecenění na konci čtvrtletí je uváděn zvlášť pro každou rozvahovou položku v první týdenní rozvaze po konci čtvrtletí. Během čtvrtletí jsou všechny operace prováděné Eurosystémem vykazovány v kurzech a cenách transakce. Tento postup uživatelům umožňuje sledovat během čtvrtletí vývoj operací Eurosystému na základě peněžního toku, zatímco ke konci čtvrtletí jsou rozvahové pozice podléhající pravidelnému přeceňování vykazovány v tržní hodnotě, aby tak odrážely ekonomickou realitu.

Pravidla pro zachycování výnosů

Nerealizované zisky z přecenění na konci čtvrtletí se nevykazují jako výnosy, ale zachycují se přímo na účtu přecenění. Nerealizované ztráty se na konci roku vykáží ve výkazu zisku a ztráty, pokud převyšují zisky z předešlého přecenění zachyceného na příslušném účtu přecenění. Tyto vykázané ztráty nejsou v následujících letech kompenzovány s novými nerealizovanými zisky. Nerealizované ztráty vyplývající z přecenění daného cenného papíru, devizových prostředků nebo drženého zlata se nezapočítávají vůči nerealizovaným ziskům z jiných cenných papírů nebo deviz. Tyto zásady spojují transparentnost s obezřetným zachycováním výnosů.

Formát rozvahy

Národní centrální banky vykazují ECB údaje o svých rozvahách ve formátu stanoveném v příloze IV k obecným zásadám ECB/2016/34, kde jsou rovněž vymezena složení všech rozvahových položek. Konzistentnost výkazů národních centrálních bank je zásadní pro konsolidaci dat. Podrobnosti k obsahu a struktuře rozvahy jsou uvedeny níže.

Obsah

Základní informace

Týdenní rozvaha uvádí všechna aktiva a pasiva centrálních bank Eurosystému, včetně všech poboček národních centrálních bank, vůči třetím stranám. Neobsahuje aktiva a pasiva investic do dceřiných nebo jiných společností, ve kterých národní centrální banky eurozóny drží majetkové podíly. Pohledávky a závazky mezi centrálními bankami Eurosystému (neboli pohledávky a závazky uvnitř Eurosystému, např. zůstatky v systému TARGET2) se vzájemně ruší, a proto uváděny nejsou.

Struktura rozvahy

Týdenní rozvaha rozlišuje mezi rezidenty eurozóny a nerezidenty eurozóny, v souladu s evropskými a mezinárodními statistickými normami. Další rozlišení se provádí mezi položkami v cizích měnách a položkami v eurech. Dále pozice vůči finančnímu sektoru (např. položka 3 na straně pasiv ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně) jsou odděleny od veřejných rozpočtů a ostatních pozic (např. položka 5 závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny).

Týdenní rozvaha zachycuje zůstatky na konci pracovní doby vykazovacího dne a změny (v důsledku transakcí nebo vlivů přecenění na konci čtvrtletí) v porovnání s předchozím týdnem. Všechny položky v rozvaze jsou vykazovány v milionech eur, zatímco položky ve vysvětlující poznámce jsou běžně uváděny v miliardách eur.

Poznámky k týdenní rozvaze

Poznámky se týkají především změn, které nastaly od předcházejícího týdne v důsledku provádění měnové politiky a devizových operací. Tato část obsahuje přehled odkazů na hlavní položky rozvahy, k nimž jsou v týdenní rozvaze uvedeny poznámky.

Zlato a pohledávky ve zlatě (položka 1 na straně aktiv) zachycuje zásoby (fyzického i nefyzického) zlata centrálních bank Eurosystému v tržní hodnotě na konci předchozího čtvrtletí a hodnotu všech transakcí (nákup i prodej) vypořádaných od konce předchozího čtvrtletí. Tento objem sice není zahrnut do čistého objemu devizových aktiv Eurosystému, ale je součástí oficiálních rezerv Eurosystému. K této položce je samostatná poznámka uvedena pouze v případě, že došlo k významným mezitýdenním změnám, například vlivem přecenění na konci čtvrtletí.

Čistý objem devizových aktiv Eurosystému (součet položek 2 a 3 na straně aktiv po odečtení položek 7, 8 a 9 na straně pasiv)^[1] zahrnuje veškeré zásoby plynoucí z klientských a portfoliových transakcí v cizí měně (včetně zvláštních práv čerpání – ZPČ) s rezidenty i nerezidenty eurozóny a devizové operace na poskytnutí likvidity prováděné ve prospěch rezidentů eurozóny. Tato kategorie obsahuje devizovou část oficiálních rezerv Eurosystému, která je potřeba především k podpoře případných intervencí na devizovém trhu.

• Položka 2.1 na straně aktiv pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem (MMF) zachycuje pohledávky členských států vyplývající z jejich úpisu u MMF, jejich ZPČ a jejich účasti na programech MMF. V rozvaze s tím souvisí položka 9 na straně pasiv s názvem vyrovnávací položka zvláštních práv čerpání MMF, která představuje objem ZPČ původně přidělených příslušným členským státům.
• Položka 2.2 na straně aktiv zůstatky u bank, investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva představuje většinu oficiálních devizových aktiv Eurosystému a sestává především z vkladů a investic do cenných papírů u protistran mimo eurozónu. Devizová aktiva umístěná v eurozóně se vykazují pod položkou 3 na straně aktiv jako pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny.

Čistý objem úvěrů poskytnutých Eurosystémem úvěrovým institucím (položka 5 na straně aktiv po odečtení položek 2.2, 2.3, 2.4, 2.5 a 4 na straně pasiv)^[2] zobrazuje využívání úvěrových operací Eurosystému na poskytování likvidity protistranami po odečtení nástrojů na odčerpání likvidity.

Úvěry v eurech úvěrovým institucím eurozóny související s měnověpolitickými operacemi (položka 5 na straně aktiv) se dělí na šest dílčích položek a odráží úvěrové operace měnové politiky na poskytování likvidity, které Eurosystém používá.

• Položka 5.1 na straně aktiv, hlavní refinanční operace, se vztahuje na pravidelné úvěrové operace na volném trhu na poskytnutí likvidity, které provádí Eurosystém v podobě reverzních transakcí. Hlavní refinanční úvěrové operace se provádí na základě týdenních standardních nabídkových řízení a obvykle mají splatnost jeden týden.
• Položka 5.2 na straně aktiv, dlouhodobější refinanční operace, zachycuje reverzní transakce k zajištění likvidity, jejichž četnost je jednou za měsíc a splatnost obvykle do tří měsíců. Tato položka dále zahrnuje mimořádná měnověpolitická opatření ve formě dodatečných dlouhodobějších refinančních operací v eurech, která jsou blíže popsána na internetových stránkách ECB v sekci operace na volném trhu.
• Položka 5.3 na straně aktiv, reverzní operace jemného dolaďování, zachycuje ty tržní operace, které se provádějí ad hoc s cílem řídit likviditu na trhu a úrokové sazby, zejména pak za účelem zmírnění dopadů na úrokové sazby způsobených neočekávanými výkyvy likvidity na trhu.
• Položka 5.4 na straně aktiv, strukturální reverzní operace, zachycuje reverzní operace na volném trhu na poskytnutí likvidity, které provádí Eurosystém především s cílem upravit pozici strukturální likvidity finančního sektoru vůči Eurosystému.
• Položka 5.5 na straně aktiv, mezní zápůjční facilita, je stálá facilita Eurosystému, kterou mohou protistrany využívat k získání jednodenního úvěru od národní centrální banky za předem stanovenou úrokovou sazbu. Jako zajištění slouží způsobilá aktiva.
• Položka 5.6 na straně aktiv, pohledávky z vyrovnání marže, může vznikat z nárůstu hodnoty zajištění souvisejícího s jinými úvěry protistranám. V takových případech mohou centrální banky vrátit přebytečnou likviditu protistraně.

Čistý objem úvěrů poskytnutých Eurosystémem úvěrovým institucím se vypočítá odečtením následujících dílčích položek na straně pasiv od položky 5 na straně aktiv.

• Položka 2.2 na straně pasiv, vkladová facilita, je stálá facilita Eurosystému, kterou mohou protistrany využívat k jednodenním vkladům za předem stanovenou úrokovou sazbu. (Tuto dílčí položku je třeba vnímat v souvislosti s dílčí položkou 5.5 na straně aktiv mezní zápůjční facilita. Zatímco první nástroj lze používat ke krátkodobému umístění přebytečné likvidity, druhý může sloužit k pokrytí krátkodobého nedostatku likvidity.)

• Položka 2.3 na straně pasiv se vztahuje k termínovaným vkladům. Příjem termínovaných vkladů je jedním z nástrojů měnové politiky, který se používá pro účely jemného dolaďování s cílem odčerpat likviditu na trhu nebo bránit nerovnováze likvidity v poslední den udržovacího období pro minimální rezervy.

• Položka 2.4 na straně pasiv, reverzní operace jemného dolaďování, odráží nepravidelné operace na volném trhu, které Eurosystém provádí především s cílem absorbovat neočekávaný příliv likvidity na trh. Ekvivalentem na straně aktiv jsou reverzní operace jemného dolaďování (položka 5.3 na straně aktiv).

• Závazky z vyrovnání marže v položce 2.5 na straně pasiv mohou vznikat v důsledku poklesu hodnoty zajištění poskytnutého oproti úvěru protistranám. V takovém případě může Eurosystém vyzvat protistrany, aby poskytly dodatečnou hotovost (nebo zajištění). Ekvivalentem na straně aktiv jsou pohledávky z vyrovnání marže (položka 5.6 na straně aktiv).

Měnová báze (položky 1, 2.1 a 2.2 na straně pasiv)^[3] sestává z těchto položek:

• Položka 1 na straně pasiv, bankovky v oběhu, která představuje nominální hodnotu eurobankovek uvedených do oběhu centrálními bankami Eurosystému;
• Položka 2.1 na straně pasiv, běžné účty (včetně systému povinných minimálních rezerv), která sestává především z pasiv souvisejících s požadavkem, aby úvěrové instituce držely vklady na účtech u svých národních centrálních bank. Systém povinných minimálních rezerv Eurosystému zahrnuje možnost průměrování, tzn. že úvěrové instituce jsou povinny v průměru splňovat požadavek na minimální rezervy během určitého udržovacího období;
• Položka 2.2 na straně pasiv, vkladová facilita (viz výše).

Položka 7.1 na straně aktiv, cenné papíry držené pro účely měnové politiky, odráží cenné papíry v držení Eurosystému zakoupené v rámci měnověpolitických programů nákupu aktiv, které se skládají z několika portfolií. Podrobnější informace jsou k dispozici na internetových stránkách ECB v sekci Programy nákupu aktiv.

Všechny cenné papíry zahrnuté pod položku 7.1 na straně aktiv jsou oceňovány v zůstatkové hodnotě bez ohledu na to, s jakým záměrem jsou drženy. Každý rok se provádí test na snížení hodnoty.

Sekce ostatní v poznámkách může obsahovat informace o významných změnách jakýchkoli položek týdenní rozvahy, které v poznámkách nejsou standardně uváděny.

Tato sekce byla například použita k vysvětlení účetní reklasifikace, která proběhla s cílem harmonizovat zveřejnění nouzové pomoci v oblasti likvidity (ELA) poskytované národními centrálními bankami Eurosystému domácím úvěrovým institucím. Pokud takové operace probíhají v podobě kolateralizovaných úvěrů, jsou v týdenní rozvaze zahrnuty pod položkou ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny (položka 6 na straně aktiv).