- MĚNOVÉ PROHLÁŠENÍ
TISKOVÁ KONFERENCE
Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB
Frankfurt nad Mohanem 15. prosince 2022
Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.
Rada guvernérů dnes přijala rozhodnutí zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů a na základě výrazné revize inflačního výhledu směrem vzhůru očekáváme jejich další zvýšení. Zejména se domníváme, že úrokové sazby se ještě musí znatelně a stabilním tempem zvyšovat, aby dosáhly úrovně dostatečně restriktivní k tomu, aby byl zajištěn včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Zachování úrokových sazeb na restriktivní úrovni časem sníží inflaci utlumením poptávky a rovněž ochrání před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Naše budoucí měnověpolitická rozhodnutí budou nadále závislá na údajích a budou přijímána jen na příslušných zasedáních.
Základní úrokové sazby ECB jsou naším prvořadým nástrojem nastavení měnové politiky. Rada guvernérů dnes rovněž projednala zásady pro návrat portfolia cenných papírů držených Eurosystémem pro účely měnové politiky k normálu. Od začátku března 2023 se bude portfolio programu nákupu cenných papírů (APP) zmenšovat přiměřeným a předvídatelným tempem, neboť Eurosystém nebude reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů v plném rozsahu. Pokles bude průměrně činit 15 mld. EUR měsíčně do konce druhého čtvrtletí 2023 a jeho následný objem bude stanoven v průběhu času.
Podrobné parametry snižování objemu APP oznámí Rada guvernérů na svém únorovém zasedání. Rada guvernérů bude pravidelně vyhodnocovat snižování objemu portfolia APP, aby zajistila, že odpovídá celkové strategii a nastavení měnové politiky a zajistila tak fungování trhu a udržela si pevnou kontrolu nad krátkodobými podmínkami na peněžním trhu. Do konce roku 2023 dále provedeme přezkum našeho provozního rámce řízení krátkodobých úrokových sazeb, což nám poskytne informace týkající se koncového bodu procesu návratu rozvahy k normálu.
Přijali jsme rozhodnutí zvýšit úrokové sazby a očekáváme, že je budeme výrazně zvyšovat dále, neboť inflace je nadále příliš vysoká, a předpokládá se, že zůstane nad naším cílem po příliš dlouhou dobu. Podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla inflace v listopadu úrovně 10,0 %, což je o něco méně než říjnových 10,6 %. Tento pokles je především důsledkem nižšího růstu cen energií. Růst cen potravin a základních cenových tlaků v celé ekonomice posílil a po určitou dobu přetrvá. V prostředí mimořádné nejistoty odborníci Eurosystému své projekce inflace výrazně revidovali směrem vzhůru. Podle nich průměrná inflace dosáhne v roce 2022 úrovně 8,4 % a v roce 2023 klesne na 6,3 %, přičemž v průběhu roku 2023 by inflace měla dále výrazně klesat. Následně by měla v roce 2024 dosáhnout průměru 3,4 % a v roce 2025 pak 2,3 %. Inflace bez započtení cen energií a potravin by měla v roce 2022 dosahovat průměru 3,9 %, v roce 2023 vzrůst na 4,2 %, v roce 2024 klesnout na 2,8 % a v roce 2025 na 2,4 %.
Je možné, že v tomto a následujícím čtvrtletí bude ekonomika eurozóny klesat, a to v důsledku energetické krize, vysoké nejistoty, slábnoucí hospodářské aktivity ve světě a přísnějších podmínek financování. Podle nejnovějších projekcí odborníků Eurosystému by recese byla relativně krátká a mělká. Nicméně se očekává, že hospodářský růst bude v příštím roce utlumený a v porovnání s předchozími projekcemi byl výrazně revidován směrem dolů. Nad rámec krátkodobého horizontu by měl hospodářský růst oživit s tím, jak stávající nepříznivé faktory odezní. Nyní se v projekcích odborníků Eurosystému celkově očekává, že ekonomika poroste tempem 3,4 % v roce 2022, 0,5 % v roce 2023, 1,9 % v roce 2024 a 1,8 v roce 2025.
Dnes přijatá rozhodnutí jsou rozvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.
Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.
Hospodářská aktivita
Ve třetím čtvrtletí letošního roku hospodářský růst eurozóny zpomalil na 0,3 %. Vysoká inflace a přísnější podmínky financování tlumí výdaje a výrobu tím, že snižují reálný důchod domácností a podnikům zvedají náklady.
Zpomaluje i světová ekonomika – v kontextu pokračující geopolitické nejistoty, zejména v důsledku neoprávněné války Ruska proti Ukrajině a jejím obyvatelům, a přísnějších podmínek financování ve světě. Na kupní sílu v eurozóně nadále nepříznivě působí dřívější zhoršení směnných relací, které odráží rychlejší růst dovozních cen oproti těm vývozním.
Pozitivní je naopak růst zaměstnanosti o 0,3 % ve třetím čtvrtletí a míra nezaměstnanosti, která v říjnu dosáhla historického minima 6,5 %. Rostoucí mzdy by do jisté míry měly nahradit ztrátu kupní síly a podpořit tak spotřebu. S oslabením ekonomiky je však pravděpodobné, že tvorba pracovních míst zpomalí a nezaměstnanost by mohla v nadcházejících čtvrtletích vzrůst.
Fiskální podpůrná opatření, která by měla ekonomiku chránit před dopadem vysokých cen energií, by měla být dočasná, cílená a nastavená tak, aby zachovala motivaci k energetickým úsporám. Fiskální opatření neodpovídající těmto zásadám pravděpodobně inflační tlaky zhorší, což by vyžadovalo silnější odpověď ze strany měnové politiky. Fiskální politiky by měly být navíc v souladu s rámcem EU pro ekonomickou správu orientovány na zvyšování produktivity naší ekonomiky a postupné snižování vysokého veřejného dluhu. Politiky zaměřené na zvýšení nabídkové kapacity eurozóny, zejména v energetickém sektoru, mohou pomoci snížit ve střednědobém horizontu cenové tlaky. Za tímto účelem by vlády měly rychle provést své plány investic a strukturálních reforem v rámci programu Next Generation EU. Reforma rámce EU pro ekonomickou správu by měla být urychleně dokončena.
Inflace
Inflace se v listopadu snížila na 10,0 % především v důsledku nižšího růstu cen energií, přičemž v sektoru služeb se inflace také mírně snížila. Tempo růstu cen potravin však dále posílilo na 13,6 %, neboť do spotřebitelských cen se promítly vyšší vstupní náklady ve výrobě potravin.
Ve všech sektorech jsou nadále silné cenové tlaky, a to zčásti v důsledku dopadu vysokých nákladů na energie v celé ekonomice. Inflace bez započtení cen energií a potravin činila i v listopadu 5,0 % a další ukazatele jádrové inflace jsou rovněž vysoké. Fiskální opatření přijatá s cílem kompenzovat domácnostem vysoké ceny energií a vysokou inflaci by měla inflaci v příštím roce utlumit, ale po jejich ukončení ji zvýší.
Problémy v dodávkách postupně ustupují, i když jejich vliv k inflaci stále přispívá, když zvyšuje zejména ceny zboží. Totéž platí pro ukončení omezení souvisejících s pandemií: i když vliv odkládané poptávky slábne, ceny žene stále nahoru, především v sektoru služeb. Do spotřebitelských cen se také nadále promítá letošní oslabení eura.
Růst mezd posiluje a je podpořený odolnými trhy práce a určitým doháněním v oblasti mezd s cílem vyrovnat pracovníkům vysokou inflaci. Vzhledem k tomu, že tyto faktory by měly působit i nadále, předpokládají projekce odborníků Eurosystému tempa růstu mezd výrazně nad historickými průměry a posilující dopad na inflaci v celém horizontu projekcí. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se v současné době nachází poblíž 2 %, ačkoli vzhledem k dalším revizím některých ukazatelů nad cílem je třeba situaci dále sledovat.
Hodnocení rizik
Rizika ohrožující výhled hospodářského růstu jsou spojena spíše s jeho zpomalením, zejména v krátkodobém horizontu. Značné riziko pro zpomalení ekonomiky nadále představuje válka na Ukrajině. Výrazně vyšší oproti očekávání by mohly zůstat také náklady na energie a potraviny. K dalšímu zhoršení hospodářského růstu by mohlo dojít, pokud by světová ekonomika oslabila prudčeji, než očekáváme.
Mezi riziky ohrožujícími tento výhled inflace převažují rizika proinflační. V krátkodobém horizontu by stávající tlaky mohly vést k vyššímu než očekávanému nárůstu maloobchodních cen energií a potravin. Ve střednědobém horizontu pramení rizika v prvé řadě z domácích faktorů, jako je vytrvalý nárůst inflačních očekávání nad naším cílem nebo vyšší než předpokládané zvyšování mezd. Naopak pokles nákladů na energie nebo další oslabování poptávky by cenové tlaky snížily.
Finanční a měnové podmínky
S tím, jak měnovou politiku zpřísňujeme, podnikům a domácnostem zdražuje čerpání úvěrů. Objem bankovních úvěrů podnikům zůstává na vysoké úrovni, neboť podniky nahrazují dluhopisy bankovními úvěry a úvěry využívají k financování vyšších nákladů na výrobu a investice. Vzhledem k přísnějším úvěrovým standardům, rostoucím úrokovým sazbám, zhoršujícímu se výhledu na trhu s bydlením a nižší spotřebitelské důvěře si domácnosti méně půjčují.
V souladu s naší strategií měnové politiky posuzuje Rada guvernérů podrobně dvakrát ročně vzájemné vztahy mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. Prostředí finanční stability se od našeho posledního přezkumu v červnu 2022 zhoršilo v důsledku slabší ekonomiky a rostoucího úvěrového rizika. Navíc se zvětšila zranitelná místa v oblasti státních dluhů vzhledem ke slabšímu hospodářskému výhledu a slabším fiskálním pozicím. Přísnější podmínky financování by zmírnily nárůst finančních zranitelných míst a snížily riziko extrémních ztrát inflace ve střednědobém horizontu za cenu vyššího rizika systémové zátěže a větších rizik zpomalení hospodářského růstu v krátkodobém horizontu. Poptávka po likviditě nebankovních finančních institucí by navíc mohla umocnit tržní volatilitu. Banky v eurozóně přitom disponují dostatečnými objemy kapitálu, což pomáhá snižovat vedlejší účinky přísnější měnové politiky na finanční stabilitu. Makroobezřetnostní politika nadále představuje první obrannou linii pro zachování finanční stability a řešení střednědobých zranitelných míst.
Závěr
Dnes jsme tedy zvýšili všechny tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů a na základě výrazné revize našeho inflačního výhledu směrem nahoru očekáváme jejich další zvýšení. Zejména se domníváme, že úrokové sazby se ještě musí znatelně a stabilním tempem zvyšovat, aby dosáhly úrovně dostatečně restriktivní k tomu, aby byl zajištěn včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Zachování úrokových sazeb na restriktivní úrovni časem sníží inflaci utlumením poptávky a rovněž ochrání před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Navíc od začátku března 2023 se portfolio APP bude přiměřeným a předvídatelným tempem zmenšovat, neboť Eurosystém nebude reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů v plném rozsahu.
Naše budoucí měnověpolitická rozhodnutí budou nadále závislá na údajích a budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Jsme připraveni všechny své nástroje přizpůsobit v rámci svého mandátu tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému inflačnímu cíli.
Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.
Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.
Evropská centrální banka
Generální ředitelství pro komunikaci
- Sonnemannstrasse 20
- 60314 Frankfurt am Main, Německo
- +49 69 1344 7455
- [email protected]
Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.
Kontakty pro média