ECB vydala zprávu o pokroku směrem k zavedení eura

26. června 2024

• Tato zpráva, vydávaná každé dva roky, hodnotí pokrok směrem k přijetí eura v Bulharsku, České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku.
• V hodnocených zemích střední a východní Evropy je za hlavní ekonomickou překážku považována inflace nad referenční hodnotou.
• Právní předpisy v pěti z šesti hodnocených zemí nejsou zcela slučitelné s právními požadavky pro přijetí eura.
• Očekává se, že v roce 2024 hospodářská aktivita posílí, ale výhled je ovlivněn geopolitickou nejistotou.

Podle Konvergenční zprávy Evropské centrální banky z roku 2024 dosáhly členské státy Evropské unie mimo eurozónu v oblasti hospodářské konvergence s eurozónou od roku 2022 omezeného pokroku. Důvodem jsou především náročné hospodářské podmínky.

V posledních dvou letech měla na hodnocené země dopad invaze Ruska na Ukrajině, který způsobil výrazné oslabení hospodářské aktivity a prudce rostoucí inflaci. Země, které byly v minulosti více energeticky závislé na Rusku a měly s touto zemí silnější obchodní vazby, byly zasaženy největší měrou. Pokud jde o vývoj v budoucnu, očekává se, že hospodářská aktivita ve všech hodnocených zemích posílí, ale ekonomickou perspektivu zhoršuje geopolitické napětí a rizika.

Pokud jde o kritérium cenové stability, pět z hodnocených zemí – Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko a Rumunsko – zaznamenalo průměrnou míru inflace výrazně nad referenční hodnotou 3,3 %, zatímco ve Švédsku inflace referenční hodnotu převyšovala mírně (graf 1). Referenční hodnota je založena na třech členských státech s nejlepšími výsledky za posledních 12 měsíců, kterými jsou Dánsko (1,1 %), Belgie (1,9 %) a Nizozemsko (2,5 %), přičemž k jejich průměrné míře inflace za posledních 12 měsíců se připočte 1,5 procentního bodu. Z výpočtu byla vyřazena jedna odlehlá hodnota, a to za Finsko.

Graf 1

Inflace měřená HICP

(průměrné procentní změny za rok)

Graf 2

Přebytek (+) nebo schodek (–) vládního sektoru

(v procentech HDP)

Fiskální schodek se v roce 2023 ve čtyřech zemích hodnocených v této zprávě oproti úrovni roku 2021 zlepšil v důsledku hospodářského oživení po pandemii a postupného ukončování podpůrných fiskálních opatření. Toto zlepšení však bylo částečně omezeno ekonomickým dopadem války Ruska proti Ukrajině, včetně slabší ekonomické aktivity a opatření fiskální politiky přijatých v reakci na vysoké ceny energií. V roce 2023 Česká republika, Maďarsko, Polsko a Rumunsko překročily referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP (graf 2). Poměr veřejného dluhu k HDP byl v roce 2023 ve všech hodnocených zemích s výjimkou Maďarska nižší než 60% referenční hodnota. Očekává se, že v letech 2024 a 2025 bude rozpočtové saldo v Maďarsku, Polsku a Rumunsku i nadále překračovat referenční hodnotu.

Na Rumunsko se nadále vztahuje postup při nadměrném schodku, který byl zahájen v roce 2020. Evropská komise 19. června 2024 konstatovala, že Rumunsko nepřijalo účinná opatření k odstranění nadměrného schodku. Komise rovněž nedávno dospěla k závěru, že kritérium schodku veřejných financí stanovené v Paktu o stabilitě a růstu Maďarsko a Polsko nesplnily. Komise doporučí Radě EU, aby proti těmto zemím zahájila postup při nadměrném schodku.

Pokud jde o kritérium směnného kurzu, mechanismu směnných kurzů (ERM II) se účastní pouze bulharský lev. Bulharsko se připojilo k ERM II se svým stávajícím režimem currency board jako jednostranným závazkem v červenci 2020. Tato dohoda o účasti v ERM II byla založena na řadě politických závazků bulharských státních orgánů. O splnění těchto politických závazků Bulharsko v současné době usiluje, a to mimo jiné posílením svého rámce pro boj proti praní peněz.

Pokud jde o konvergenci dlouhodobých úrokových sazeb, tři ze šesti hodnocených zemí (Polsko, Rumunsko a Maďarsko) vykázaly dlouhodobé úrokové sazby nad referenční hodnotou 4,8 %.

Síla institucionálního prostředí je důležitým faktorem pro udržitelnost konvergence v čase. Ukazatele zveřejněné mezinárodními organizacemi naznačují, že kvalita institucí a řízení v hodnocených zemích s výjimkou Švédska zůstává slabší než jinde v EU.

Pokud jde o slučitelnost vnitrostátních právních předpisů se Smlouvami a se Statutem ESCB a ECB, pět ze šesti hodnocených zemí nesplňovalo v plném rozsahu podmínky pro přijetí eura. Pokud jde o bulharské právní předpisy, zpráva dospěla k závěru, že vnitrostátní právní předpisy jsou v souladu se Smlouvou a Statutem, s výhradou podmínek a výkladů stanovených v hodnocení příslušné země.

Na dotazy médií odpoví Eszter Miltényi-Torstenssonová, tel.: +49 171 769 5305.

Poznámky

• Konvergenční zpráva Evropské komise
• Konvergenční zpráva ECB zkoumá hospodářskou a právní konvergenci členských států EU mimo eurozónu, na které se vztahuje výjimka. Činí tak jednou za dva roky nebo na žádost konkrétní země. Hodnotí stupeň udržitelné hospodářské konvergence v rámci eurozóny, zda jsou vnitrostátní právní předpisy slučitelné s právním rámcem EU a zda jsou plněny statutární požadavky pro příslušné národní centrální banky. Vzhledem k trvalé výjimce ze zavedení eura není Dánsko součástí hodnocení, pokud o to země sama nepožádá.
• Uzávěrka statistických údajů pro tuto konvergenční zprávu proběhla 19. června 2024. Referenčním obdobím jak pro kritérium cenové stability, tak pro kritérium dlouhodobých úrokových sazeb je období od června 2023 do května 2024. Pro směnné kurzy trvá referenční období od 20. června 2022 do 19. června 2024. Údaje o fiskálních pozicích za minulá období zahrnují období do roku 2023. Prognózy jsou založeny na Ekonomické prognóze Evropské komise z jara 2024 a na aktuálních konvergenčních programech hodnocených zemí i na dalších informacích, které jsou důležité pro posuzování udržitelnosti konvergence v budoucnu.