Roční účetní závěrka ECB za rok 2013

• Čistý zisk za rok 2013 ve výši 1 440 mil. EUR (995 mil. EUR za rok 2012), po převodu 0,4 mil. EUR do rezervy na krytí rizik (1 166 mil. EUR v roce 2012).
• Celkem 1 430 mil. EUR (998 mil EUR v roce 2012) rozděleno národním centrálním bankám.
• 962 mil. EUR (1 108 mil. EUR v roce 2012) čistého úrokového výnosu z cenných papírů pořízených v rámci programu pro trhy s cennými papíry.
• 406 mil. EUR (633 mil. EUR v roce 2012) úrokového výnosu z podílu ECB na celkovém počtu eurobankovek v oběhu.
• Celkový objem rozvahy ECB dosáhl 174 mld. EUR (207 mld. EUR v roce 2012).

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes schválila auditovanou účetní závěrku ECB za rok končící 31. prosince 2013.

Prezident ECB Mario Draghi k tomu uvedl: „Výsledek hospodaření za rok 2013 odráží nastavení měnové politiky i naše odhodlání uplatňovat efektivní využívání zdrojů i obezřetné finanční řízení v době, kdy byly ECB svěřeny rostoucí odpovědnost a nové úkoly.“

Rada guvernérů rozhodla převést k 31. prosinci 2013 částku 0,4 mil. EUR (1 166 mil. EUR v roce 2012) do rezervy na krytí rizik, která se tím k uvedenému datu zvýšila na maximální přípustnou úroveň 7 530 mil. EUR. Účelem rezervy na krytí rizik je pokrýt kurzové, úrokové a úvěrové riziko a riziko souvisejí s cenou zlata, která se nepřetržitě sledují. Výše této rezervy a její opodstatněnost se každoročně vyhodnocuje. V důsledku tohoto převodu do rezervy na krytí rizik vykázala ECB za rok 2013 čistý zisk 1 440 mil. EUR (995 mil. EUR v roce 2012).

Rada guvernérů rozhodla provést k 31. lednu 2014 prozatímní rozdělení zisku ve výši 1 370 mil. EUR mezi národní centrální banky zemí eurozóny. Na svém včerejším zasedání rozhodla Rada guvernérů z rozdělení vyloučit částku 10 mil. EUR v důsledku úprav zisku dosaženého v předchozích letech a rozdělit 21. února 2014 zbývající zisk ve výši 61 mil. EUR mezi národní centrální banky zemí eurozóny. ^[1]

Hlavním zdrojem běžných příjmů ECB jsou zejména výnosy z investic jejích devizových rezerv a portfolia vlastních zdrojů a dále úrokový výnos z 8% podílu ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu a čistý úrokový výnos z cenných papírů pořízených pro účely měnové politiky na základě programu pro trhy s cennými papíry a dvou programů nákupu krytých dluhopisů.

Čistý úrokový výnos dosáhl v roce 2013 úrovně 2 005 mil. EUR (2 289 mil. EUR v roce 2012). Jeho součástí byl úrokový výnos 406 mil. EUR (633 mil. EUR v roce 2012) z podílu ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu a čistý úrokový výnos 962 mil. EUR (1 108 mil. EUR v roce 2012) z cenných papírů pořízených v rámci programu pro trhy s cennými papíry, z čehož 437 mil. EUR (555 mil. EUR v roce 2012) připadlo na státní dluhopisy řecké vlády držené ECB v rámci programu pro trhy s cennými papíry. Jeho součástí byl i čistý úrokový výnos 204 mil. EUR (209 mil. EUR v roce 2012) z cenných papírů pořízených v rámci dvou programů nákupu krytých dluhopisů. ECB uhradila částku 192 mil. EUR (307 mil. EUR v roce 2012) národním centrálním bankám za úročení jejich pohledávek z devizových rezerv, které převedly na ECB, zatímco úrokový výnos z devizových rezerv dosáhl 187 mil. EUR (229 mil. EUR v roce 2012).

Realizované zisky z finančních operací činily 52 mil. EUR (319 mil. EUR v roce 2012). Tento pokles realizovaných zisků z finančních operací v roce 2013 byl způsobem především nižšími realizovanými zisky z portfolia v amerických dolarech.

Snížení hodnoty v roce 2013 dosáhlo 115 mil. EUR (4 mil. EUR v roce 2012). Výrazněji vyšší snížení hodnoty v roce 2013 bylo způsobeno především celkovým poklesem tržních hodnot cenných papírů v portfoliu ECB v amerických dolarech.

Správní náklady ECB se skládají s osobních nákladů a všech dalších správních nákladů. Osobní náklady se zvýšily na 241 mil. EUR (222 mil. EUR v roce 2012) v důsledku vyššího počtu zaměstnanců a částek vykázaných v souvislosti s penzijními plány ECB.

Ostatní správní náklady zahrnující nájem budov, odměny za odborné práce a další zboží a služby dosáhly v roce 2013 úrovně 287 mil. EUR (242 mil. EUR v roce 2012), a to včetně odpisů dlouhodobých aktiv ve výši 19 mil. EUR. Převážná většina nákladů vzniklých v souvislosti s výstavbou nového sídla ECB je z této položky vyňata a byla kapitalizována v rozvaze pod záhlavím „hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“. Pod tímto záhlavím vzrostla v roce 2013 o 318 mil. EUR položka „nedokončená aktiva“ na 847 mil. EUR, a to téměř zcela v důsledku stavebních nákladů, zatímco náklady na areál ve výši 76 mil. EUR byly zahrnuty pod položku „pozemky a budovy“.

Celkový objem rozvahy ECB dosáhl v roce 2013 výše 174 mld. EUR. Pokles o 33 mld. EUR z 207 mld. EUR v roce 2012 odpovídá zmenšení objemu konsolidované rozvahy Eurosystému.

Konsolidovaná rozvaha Eurosystému zahrnuje cenné papíry pořízené ECB a národními centrálními bankami v rámci programu pro trhy s cennými papíry, který byl ukončen 6. září 2012. V tentýž den oznámila ECB technické parametry přímých měnových transakcí včetně politiky transparentnosti. V souladu s touto politikou znázorňuje tabulka uvedená níže členění nevypořádaných částek vyplývajících z cenných papírů v držení Eurosystému k 31. prosinci 2013 v rámci programu pro trhy s cennými papíry.

Cenné papíry v držení Eurosystému k 31. prosinci 2013 v rámci programu pro trhy s cennými papíry

[ 1]Cenné papíry držené v rámci programu pro trhy s cennými papíry jsou klasifikovány jako držené do splatnosti a následně jsou oceněny zůstatkovou hodnotou.

Roční účetní závěrka ECB společně se zprávou o činnosti a konsolidovanou rozvahou Eurosystému za rok končící 31. prosince 2013 bude součástí Výroční zprávy ECB, která bude zveřejněna v dubnu 2014.

Dotazy ze strany médií prosím adresujte Nielsi Bünemannovi, tel.: +49 69 1344 6594

Komentář

1. Účetní pravidla ECB: Společná účetní pravidla Eurosystému včetně ECB určila Rada guvernérů v souladu s článkem 26.4 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (statut ESCB) a tato pravidla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. ^[2] I když obecně vycházejí z mezinárodně uznávaných účetních postupů, byla navržena s ohledem na zvláštní postavení centrálních bank Eurosystému. Zahrnují tržní ocenění obchodovatelných cenných papírů klasifikovaných jako jiných než cenných papírů držených do splatnosti, zlata a všech ostatních rozvahových a podrozvahových aktiv a pasiv v cizí měně. Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti se oceňují pořizovací cenou s uvážením snížení hodnoty. Vzhledem k velké devizové expozici většiny centrálních bank Eurosystému je věnována značná pozornost hledisku obezřetnosti. Tento obezřetný přístup se týká především rozdílného nakládání s nerealizovanými zisky a nerealizovanými ztrátami při vykazování výnosů a zákazu započítávat nerealizované ztráty z jednoho aktiva vůči nerealizovaným ziskům z jiného aktiva. Nerealizované zisky jsou převedeny přímo na účty přecenění. Nerealizované ztráty převyšující související zůstatky na účtech přecenění jsou na konci roku vykázány jako náklady. Ztráty ze snížení hodnoty jsou vykázány ve výkazu zisku a ztráty v plném rozsahu. Všechny národní centrální banky zemí eurozóny jsou povinny uplatňovat tato pravidla při vykazování svých operací v rámci Eurosystému, které jsou zahrnuty v týdenní konsolidované rozvaze Eurosystému. Navíc všechny národní centrální banky zemí eurozóny dobrovolně uplatňují v zásadě stejná pravidla jako ECB i při sestavování vlastních ročních účetních závěrek.
2. V roce 2013 změnila ECB svá účetní pravidla vztahující se na penze. Požadavky mezinárodního účetního standardu (IAS) 19, který tvoří základ účetních pravidel ECB v oblasti penzí, byly v roce 2011 upraveny a vztahují se na roční období počínající 1. lednem 2013 nebo později. Upravený IAS 19 přestal umožňovat používání tzv. metody 10% koridoru jako jednu z možností pro zachycování pojistně matematických výsledků ve finančních výkazech. ECB následně upravila svá pravidla, která jsou uvedena v poznámkách k účetním pravidlům, a také v roční účetní závěrce za rok 2013 upravila srovnávací údaje za rok 2012.
3. Úročení devizových aktiv převedených na ECB: Každé národní centrální bance vzniká při převodu devizových aktiv na ECB po vstupu do Eurosystému úročená pohledávka vůči ECB odpovídající hodnotě převáděné částky. Rada guvernérů rozhodla, že tyto pohledávky jsou v eurech a jejich úročení se vypočítává denně pomocí poslední dostupné mezní úrokové sazby, kterou Eurosystém používá při nabídkovém řízení pro hlavní refinanční operace, upravené tak, aby odrážela nulové úročení položky zlato.
4. Rozdělení výnosu ECB z eurobankovek v oběhu a čistého výnosu ECB z cenných papíru pořízených v rámci programu pro trhy s cennými papíry: Rada guvernérů rozhodla, že tento výnos bude splatný národním centrálním bankám zemí eurozóny v účetním roce, kdy vznikl. Pokud Rada guvernérů nerozhodne jinak, rozděluje ECB tento výnos poslední pracovní den v lednu následujícího roku. ^[3] Výnos je rozdělen v plném rozsahu, pokud Rada guvernéru neočekává na základě odůvodněného odhadu, že čistý zisk ECB za daný rok bude nižší než její výnos z eurobankovek v oběhu a čistý výnos z cenných papírů pořízených v rámci programu pro trhy s cennými papíry, a pokud Rada guvernérů nerozhodne před koncem účetního roku o odvodu celého zisku nebo jeho části do rezervy na krytí kurzového, úrokového a úvěrového rizika a rizika souvisejícího s cenou zlata.
5. Rozdělení zisku / úhrada ztráty: Podle článku 33 statutu ESCB může být až 20 % čistého zisku za kterýkoli rok převedeno do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu ECB. Zbývající čistý zisk se rozděluje národním centrálním bankám zemí eurozóny v poměru k jejich splaceným podílům. Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnového příjmu příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám podle článku 32.5 statutu ESCB.