Roční účetní závěrka Evropské centrální banky pro rok končící 31. prosince 2012

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes schválila auditovanou roční účetní závěrku ECB za rok končící 31. prosince 2012.

ECB dosáhla v roce 2012 zisku 2 164 mil. EUR, přičemž v roce 2011 zaznamenala zisk ve výši 1 894 mil. EUR. Rada guvernérů rozhodla převést k 31. prosinci 2012 částku 1 166 mil. EUR do rezervy na krytí rizik, čímž se tato rezerva zvýšila na současnou maximální úroveň 7 529 mil. EUR. Účelem rezervy na krytí rizik je pokrýt kurzové, úrokové a úvěrové riziko a riziko související s cenou zlata, která se nepřetržitě sledují. Výše této rezervy a její další nutnost se posuzuje každý rok.

Čistý zisk ECB v důsledku převodu do rezervy na krytí rizik dosáhl v roce 2012 úrovně 998 mil. EUR (728 mil. EUR v roce 2011). Na základě rozhodnutí Rady guvernérů byl 31. ledna 2013 mezi národní centrální banky zemí eurozóny prozatímně rozdělen zisk ve výši 575 mil. EUR. Na dnešním zasedání rozhodla Rada guvernérů rozdělit 25. února 2013 zbývající část zisku ve výši 423 mil. EUR mezi národní centrální banky zemí eurozóny.

Zdrojem běžných příjmů ECB jsou zejména výnosy z investic jejího portfolia devizových rezerv a portfolia vlastních zdrojů, úrokový výnos z 8% podílu ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu a dále čistý úrokový výnos z cenných papírů nakoupených pro účely měnové politiky na základě programu pro trhy s cennými papíry a dvou programů nákupu krytých dluhopisů.

Čistý úrokový výnos dosáhl v roce 2012 výše 2 289 mil. EUR (1 999 mil. EUR v roce 2011). Jeho součástí byl úrokový výnos ve výši 633 mil. EUR z podílu ECB na celkovém objemu eurobankovek v oběhu (856 mil. EUR v roce 2011) a čistý úrokový výnos ve výši 1 108 mil. EUR (1 003 mil. EUR v roce 2011) z cenných papírů nakoupených v rámci programu pro trhy s cennými papíry, z čehož 555 mil. EUR (654 mil. EUR v roce 2011) pochází z řeckých státních dluhopisů v držení ECB v rámci programu pro trhy s cennými papíry. Součástí byl i čistý úrokový výnos ve výši 209 mil. EUR (166 mil. EUR v roce 2011) z cenných papírů nakoupených v rámci dvou programů nákupu krytých dluhopisů. ECB uhradila částku 307 mil. EUR (434 mil. EUR v roce 2011) národním centrálním bankám za úročení jejich pohledávek z devizových rezerv, které převedly na ECB, zatímco úrokový výnos z devizových rezerv dosáhl 229 mil. EUR (290 mil. EUR v roce 2011).

Realizované zisky z finančních operací činily 319 mil. EUR (472 mil. EUR v roce 2011). Na rozdíl od roku 2011, kdy došlo k prodeji japonských jenů v rámci účasti ECB na společné mezinárodní intervenci na devizových trzích, nebyly realizované kurzové výnosy v roce 2012 významné.

Snížení hodnoty dosáhlo v roce 2012 objemu 4 mil. EUR (157 mil. EUR v roce 2011). Tento pokles oproti předchozímu roku byl způsoben především celkovým nárůstem tržní hodnoty cenných papírů držených v portfoliu vlastních zdrojů ECB.

Správní náklady ECB tvoří osobní náklady a veškeré ostatní správní náklady. Osobní náklady v roce 2012 nepatrně vzrostly na 219 mil. EUR (216 mil. EUR v roce 2011). Ostatní správní náklady, tj. náklady na nájem budov, honoráře za odborné práce a na další zboží a služby, v roce 2012 dosáhly výše 242 mil. EUR (226 mil. EUR v roce 2011), a to včetně odpisů stálých aktiv ve výši 13 mil. EUR. Naprostá většina nákladů vzniklých v souvislosti s výstavbou nového sídla ECB není do této položky zahrnuta a byla aktivována pod položkou „nedokončená aktiva“, která je součástí „hmotných a nehmotných stálých aktiv“. Položka „nedokončená aktiva“ vzrostla v roce 2012 o 191 mil. EUR na 530 mil EUR.

Roční účetní závěrka bude zveřejněna ve Výroční zprávě ECB 24. dubna 2013 společně se zprávou o činnosti za rok končící 31. prosince 2012.

Komentář

1. Účetní pravidla ECB: Společná účetní pravidla Eurosystému včetně ECB určila Rada guvernérů v souladu s článkem 26.4 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (statut ESCB) a tato pravidla byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie. ^[1] I když obecně vycházejí z mezinárodně uznávaných účetních postupů, byla navržena s ohledem na zvláštní postavení centrálních bank Eurosystému. Zahrnují tržní ocenění obchodovatelných cenných papírů klasifikovaných jinak než jako cenné papíry držené do splatnosti, zlata a všech ostatních rozvahových a podrozvahových aktiv a pasiv v cizí měně. Obchodovatelné cenné papíry klasifikované jako cenné papíry držené do splatnosti se oceňují pořizovací cenou s uvážením snížení hodnoty. Vzhledem k velké devizové expozici většiny centrálních bank Eurosystému je věnována značná pozornost hledisku obezřetnosti. Tento obezřetný přístup se týká především rozdílného nakládání s nerealizovanými zisky a nerealizovanými ztrátami při vykazování výnosů a zákazu započítávat nerealizované ztráty z jednoho aktiva vůči nerealizovaným ziskům z jiného aktiva. Nerealizované zisky se převádějí přímo na účty přecenění. Nerealizované ztráty, které přesahují příslušné zůstatky na účtech přecenění, se na konci roku vykazují jako náklady. Ztráty ze snížení hodnoty se převedou na výkaz zisku a ztráty jako celek. Všechny národní centrální banky zemí eurozóny jsou povinny uplatňovat tato pravidla při vykazování svých operací v rámci Eurosystému, které jsou zahrnuty v týdenní konsolidované rozvaze Eurosystému. Navíc všechny národní centrální banky zemí eurozóny dobrovolně uplatňují v zásadě stejná pravidla jako ECB i při sestavování vlastních ročních účetních závěrek.
2. Úročení devizových aktiv převedených na ECB: Každé národní centrální bance vzniká při převodu devizových aktiv na ECB po vstupu do Eurosystému úročená pohledávka vůči ECB odpovídající hodnotě převáděné částky. Rada guvernérů rozhodla, že tyto pohledávky budou denominovány v eurech a úročeny na denním základě poslední dostupnou mezní úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace Eurosystému upravenou tak, aby zohledňovala nulovou návratnost složky zlato.
3. Rozdělení výnosu ECB z eurobankovek v oběhu a čistého výnosu ECB z cenných papírů nakoupených v rámci programu pro trhy s cennými papíry: Rada guvernérů rozhodla, že tento výnos bude splatný národním centrálním bankám zemí eurozóny v účetním roce, kdy vznikl. Nerozhodne-li Rada guvernérů jinak, rozděluje ECB tento výnos poslední pracovní den v lednu následujícího roku. ^[2] Výnos je rozdělen v plném rozsahu, pokud Rada guvernérů na základě odůvodněného odhadu neočekává, že čistý zisk ECB za daný rok bude nižší než její výnos z eurobankovek v oběhu a čistý výnos z cenných papírů nakoupených v rámci programu pro trhy s cennými papíry, a nerozhodne-li Rada guvernérů do konce účetního roku převést tento výnos nebo jeho část do rezervy na krytí kurzového, úrokového a úvěrového rizika a na krytí rizika souvisejícího s cenou zlata.
4. Rozdělení zisku / úhrada ztráty: Podle článku 33 statutu ESCB může být až 20 % čistého zisku za kterýkoli rok převedeno do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu ECB. Zbývající čistý zisk se rozděluje národním centrálním bankám zemí eurozóny v poměru k jejich splaceným podílům. Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnových výnosů příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám zemí eurozóny podle článku 32.5 statutu ESCB.